Původ kavárenské kultury můžeme hledat na Blízkém východě v 16. století, tak uvádí Joel Gargaro na blogu Rockcreekcoffee. První kávové zrna putovaly z Etiopie do dnešního Istanbulu. Pití nápoje “qahwa” (arabské pojmenování) nabylo sociálního významu kromě Turecka také v Persii a Egyptě. 

Nádobou na přípravu už tehdy byla turecká konvička “cezve”, která se k nejstaršímu způsobu přípravy používá dodnes. V preciznosti přípravy kávy z cezve se každoročně soutěží na mistrovství světa, v roce 2026 bude hostitelskou zemí Dubaj. 

Z Blízkého východu trend kaváren putoval do Evropy. V Londýně nebo Benátkách se během 17. století stala kavárna oblíbeným místem pro sofistikované sociální interakce. Kavárna byla místem pro intelektuály, umělce a filozofy. Byla také důležitá pro businessmany a jiné prominentní osoby. Kavárny byly horkou novinkou, která začala kulturní proměnu a sehrála důležitou historickou roli.

PROSTOR K SOFISTIKOVANÉ DEBATĚ

Jak uvádí Joel Gargaro, káva byla drahou komoditou z dovozu, kterou si mohl dovolit málokdo. Kavárna tak přitahovala společenské elity, které spolu diskutovali o politice, filozofii a taky literatuře. Kavárna, jako místo pro diskuzi, se stala klíčovou pro myšlenkové hnutí známé jako Osvícenství.

Káva byla dovážena z různých zemí a dala vzniknout mnoha přípravným metodám. V průběhu 19. století se stala dostupnou i střední společenské vrstvě. Kávová kultura se tak stala větším standardem. Kvalita kávy tak mírně poklesla, aby mohla být uspokojená širší společenská poptávka. Kavárny ale zůstali místem setkávání, konverzace a oddychu.

V dnešní globalizované době vítězí opět kvalita nad kvantitou a kávové rituály jsme si ve velkém přenesli domů. Stáváme se amatérskými baristy pro svoje návštěvy. Každá káva si nenese sociální aspekt, tomu se lze úplně vyhnout. Zůstává nicméně požitkářskou záležitostí, se kterou se sdílíme aspoň na sociálních sítích.

Káva je psychostimulant a podle názoru Sergiho Ferré, odborníka z Národního Institutu pro zneužívání drog v USA, se káva svými účinky podobá drogám kokain a amfetamin, které působí na nervový systém. 

STIMUL A ODMĚNA

Ferrého studie z 90. let poukazuje na to, že dopamin z kávy působí přímo v šedé mozkové hmotě v tzv. striatum, které se podílí hlavně na kontrole pohybů. Striatum je také oblast mozku, která nám pomáhá učit se chování, které si spojujeme s odměnou.

Dopaminové receptory jsou ve striatum velmi citlivé. Nebývá to ale přímo kofein, na který striatum reaguje. Ve skutečnosti tu kofein zastupuje paraxanthin, který při vstřebávání kofeinu v těle vzniká.

Sumarizace Ferrého studie dostupná na webu National Library of Medicine uvádí, že káva “zvyšuje motorickou aktivitu a má jak vzrušující, tak i posilující účinky”. Mezi účinky kofeinu jsou například abstinenční příznaky, zvýšená bdělost nebo zlepšení nálady.

KÁVA “ZDARMA”

Malé milé gesto šálku kávy zdarma zvyšuje obchodům a showrooms tržby. Nejeden internetový rádce ochotně poskytne tipy, jak a proč tento trik implementovat. Když uvítáme hosta kávou na účet podniku, zákaznická služba najednou nabyde přidanou hodnotu. Obzvlášť úspěšná tato strategie bude, pokud firma tímto krokem navíc předběhne svoji konkurenci. A nemusí jít pouze o oblast obchodu, i v zaměstnání je káva na pracovišti vítaným a celkem očekávaným benefitem, především v office prostředí.

Káva a její aroma v místnosti nám napomáhá cítit se dobře a uvolněně. Ten, kdo nás pohostí šálkem kávy chce, abychom se cítili vítaní, skoro jako doma. Donutí nás, trochu se zastavit a vychutnávat. Uvolněný pocit potom napomáhá zručnému obchodníkovi snadněji prodat svůj produkt, i proto že se stihne na nás naladit. Když už se cítíme spokojenější, proč si nepřiplatit za luxusní, ale skvěle padnoucí košili, aby ten pocit odměny a rozmazlování sebe sama trval déle…

IMPULZIVNÍ NAKUPOVÁNÍ

Nová studie skupiny psychologů (D. Biswas, P Hartmann, A. Borges, ad.) potvrzuje, že konzumace kofeinu vede k impulzivnějšímu nakupování. Svoje závěry publikovali v roce 2022 pod názvem Caffeineś Effects on Consumer Spending. Nakupování těsně po konzumaci kofeinových nápojů prokazatelně ovlivňuje nakupování, včetně toho, které se odehrává online.

V rámci této studie dostali respondenti při vstupu do obchodu kávu (s kofeinem, anebo bez kofeinu). Po nákupu ukázali svoji účtenku a zodpověděli otázku, jak se cítili. Podle výsledků se nakupující po kávě s kofeinem cítili více nadšení a bdělí, navíc jejich celková útrata byla vyšší. Další testy byly zaměřené na kategorie nakupovaných produktů. Ukázalo se, že při nakupování pod vlivem kofeinu převažovali v košících produkty spíše hedonické, než praktické povahy. Při impulzivním nakupování totiž více tíhneme k předmětům, ze kterých máme radost a nadšení (předměty relaxační povahy), než k předmětům praktické a užitečné povahy.

Závěrem lze konstatovat, že ne náhodou mají prostory nákupní centra nízké počty volných laviček k pokojnému sezení. Pokud nechceme sedět např. na okraji robustních květináčů, někdy nám nezbývá než vyhledat nejbližší “zahrádku”, která patří pod jednu z kaváren. Dejme si potom ale dobrý pozor, za co a kolik utrácíme.